Týnišťská „národní fronta“ a nedostatek odpovědnosti

30. dubna 2012 v 23:40 | Ivan Ládr |  Zprávy z týnišťského zastupitelstva

Tento článek si neklade za cíl snížit renomé kohokoliv z týnišťských zastupitelů. Kdyby se jím kdokoliv z nich cítil být dotčen, nechť na email uvedený na těchto stránkách zašle své vyjádření, které bude uveřejněno.


Článek byl inspirován rozhovorem s pracovníkem Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže na téma kontrolních mechanismů v případě zakázek malého rozsahu zadávaných obcemi (veřejnou zakázkou malého rozsahu je veřejná zakázka v hodnotě max. 1 mil. Kč, u stavebních zakázek v hodnotě max. 3 mil. Kč, do 31.3.2012 platily dvojnásobné limity, jde tedy o většinu veřejných zakázek v Týništi nad Orlicí zadávaných)

U zakázek malého rozsahu Úřad pro ochranu hospodářské soutěže neprovádí kontroly obcí. Díky legislativě, kterou si schválily v minulosti ODS a ČSSD, si funkcionáři z těchto stran v obcích a krajích mohou u zakázek malého rozsahu dělat, co chtějí.
Na můj dotaz, zda skutečně v případě těchto zakázek panuje totální zvůle, mi bylo řečeno, že nápravy lze v některých případech dosáhnout podáním trestního oznámení, stížností u poskytovatele dotace a podáním stížnosti zastupitelstvu obce či jiným orgánům obce.

Nemožnost dosáhnout nápravy prostřednictvím orgánů obce byla motivem k sepsání tohoto článku.


Pokud týnišťský občan zabloudí na zasedání místního zastupitelstva, naskytne se mu povětšinou stejný obrázek. Jeden bod programu za druhým jsou se samozřejmostí schvalovány. Starosta přednese bod a poskytne krátké vysvětlení. K dotazům ze strany zastupitelů nedochází a nebo jsou stručné a povrchní. Starosta na dotaz ve zkratce odpoví a jde se hlasovat. Kdo je pro? Většinou všichni. Je někdo proti? To se nestává (výjimkou byl odpor komunistů proti prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně místnímu faráři na jednání Zastupitelstva Týniště nad Orlicí v březnu 2012). Zdržel se někdo? Výjimečně jeden maximálně dva zastupitelé. Důvod zdržení se nedozvíte. Diskutovat se starostou není zvykem.


Proč z radnice zní jednotný hlas, se jeví být otázkou. Zastupitelstvo se skládá ze zástupců ODS, ČSSD, SNK-ED, Sportovců městu, KSČM, Top09 a Petra Zábrodského, jenž kandidoval za Nezávislé sdružení Nové Týniště, které se s ním pro spolupráci s vedením města v rozporu s programem sdružení rozešlo. Rada byla zvolena na základě nepsané dohody mezi ODS, ČSSD, SNK-ED a Sportovci. Tyto volební subjekty tvoří radniční koalici. Neexistuje ovšem žádná koaliční smlouva, která by obsahovala dohodnuté body a tvořila vodítko pro hlasování. Podle čeho se koaliční zastupitelé při hlasování rozhodují? KSČM, Top09 a Petr Zábrodský by měli představovat opozici. Proč ale téměř vždy hlasují pro starostovy návrhy?


Situace připomíná Národní frontu z komunistických dob. Formálně i za komunistů existovalo více politických stran. Měly ovšem jednotnou volební kandidátku a jeden program. Doba pokročila. V Týništi si volič může vybrat kandidáty z více stran. Nakonec se ovšem bez připomínek stejně realizuje jeden program, každý návrh je bez výhrad přijat všemi zastupiteli, ať formálně patří ke koalici nebo opozici.
Lidé nevolí různé strany v komunálních volbách proto, aby se realizoval jeden program. Chtějí, aby alespoň zprostředkovaně zazněl jejich hlas. Mezi občany není jednota názorů. Proto by i zastupitelé měli zastávat různé postoje.
V systému "národní fronty" tak, jak je zaveden v Týništi nad Orlicí, to ale takto nefunguje.
Za rok a půl po volbách vrcholem "revolty" bylo jedno hlasování komunistů týkající se místního faráře, kdy všichni hlasovali proti starostovu návrhu, a doporučení Kontrolního výboru ovládaného TOP09, aby se dodržovala pravidla pro veřejné zakázky poté, co bylo zjištěno jejich porušení u akce Přednádraží.


Jistěže na komunální úrovni existují témata, u nichž se nedají očekávat rozporné postoje zastupitelů a vzrušená debata. Např. dojde-li k poruše obecního vodovodu, asi se všichni shodnou na opravě. Že by ale za rok a půl od voleb nepřišla na pořad jednání témata, která by si zasloužila obsáhlejší diskusi, analýzy a alternativní návrhy od skupin zastupitelů, vyslovení nesouhlasu s návrhy starosty? Co třeba dary 1 mil. Kč soukromým firmám, zákaz paintballu na koupališti, dodatky k zakázkám na Přednádraží a Rekonstrukci školy, zrušení výběrového řízení na dodavatele projektu rekonstrukce divadla a následný výběr uchazeče, který ve výběrovém řízení neuspěl? I zde se ale hlasuje jednotně a bez větší diskuse.
Zastupitelé z vlastní iniciativy nezkoumají témata, která jim prochází rukama a která by zasloužila povšimnutí.


Těžko se dobrat úplného vysvětlení, proč v Týništi vládne ospalá a beznadějná situace všeobecného souhlasu se vším. Proto jen několik úvah.


Zastupitelé jsou v některých případech do určité míry závislí na libovůli vedení města. Vyplatí se být v klubu souhlasu, neboť pak nejsou potíže s přidělením peněžních prostředků, souhlasů, podpory, podpisů apod. ve prospěch aktivit, na kterých se zastupitelé podílejí.
Tato mince má dvě stránky.
Z jedné strany je smutné, že panuje názor, že vedení města se rozhoduje na základě loajality jednotlivých osob místo rozhodování na základě kvality a prospěšnosti jednotlivých záměrů a projektů a že by vůbec mohl existovat skrytý postih za to, že někdo zastává postoje odlišné od postojů vedení města a dovolí si místní vysoce postavené kritizovat.

Druhou neméně smutnou stránkou je nedostatek občanského uvědomění dotčených zastupitelů, kdy tito nedůsledně hájí zájmy těch, kdo je zvolili do funkcí, a ustupují hrozbě potencionálních problémů dopadajících na jejich osobní zájmy. Mám-li strach odpovědně vykonávat funkci, nemohu kandidovat.

Roli může hrát přecenění role osobních vazeb mezi zastupiteli na úkor odpovědného výkonu funkce. Přednost dostane souhlas s kamarádem před důsledným zastáváním vlastního názoru, protože by kamarád nepochopil, že mé výhrady nesměřují proti jeho osobě, ale jsou motivován přesvědčením o hájení zájmů vlastních voličů.


Význam může mít i fenomén "táhnutí za jeden provaz v našem malém městečku". Kdysi jsem zaslechl názor, že u nás na malém městě si nemůžeme dovolit netáhnout za jeden provaz. Kdo ale určuje, co je tím jedním provazem? V komunálních volbách kandidují různé subjekty a uchází se o hlasy voličů, aby výsledný stav odpovídal situaci, kdy by kandidoval jeden subjekt? To je absurdní stav. Ano, nakonec musí být formulována jednotná vůle zastupitelstva na základě hlasování. Té by ale měla předcházet diskuse zahrnující odlišné názory a samo hlasování v demokratické společnosti výjimečně může opakovaně končit 100% pro jeden návrh. Realita v Týništi nad Orlicí je ale zcela odlišná.


Velký význam má i anonymita hlasování. Vedení města odmítá vést záznamy o tom, jak jednotliví funkcionáři hlasovali (dokument k záznamům o hlasování). Týká se to Rady i Zastupitelstva Týniště nad Orlicí. Výslovně text zákona možná tuto povinnost nestanoví. Dala by se ale dovodit z právních norem stanovících odpovědnost funkcionářů za hlasování a zcela jistě tato povinnost existuje v morální rovině. Jak může být vyvozena odpovědnost za hlasování, když obec úmyslně ničí důkaz o tom, jak jednotliví radní a zastupitelé hlasovali?
Jde rovněž o zásah do práv občanů města spravovat veřejné záležitosti. Jak má občan volit zastupitele, když neexistuje jakýkoliv záznam o tom, jakým způsobem jej zastupitel zastupuje a jaké postoje zastává?
Týnišťská konspirace ostře kontrastuje se situací v Parlamentu, kde existují podrobné záznamy o hlasování poslanců i o jejich projevech v Parlamentu.
Pokud by alespoň obdobné záznamy existovaly o zástupcích lidu v Týništi, byly by o to cennější, že občan má k projednávaným věcem blízko a mohl by na základě těchto záznamů rozhodovat v komunálních volbách. Možná by svůj hlas v příštích volbách nedal svému kamarádovi, který na jednání zastupitelstva moc nechodil a když tam přišel, tak tam spal nebo hlasoval pro hlouposti.
Není-li žádný záznam o hlasování, proč by zastupitel nehlasoval jakkoliv? Nebude si působit potíže vystoupením z řady a spoluobčané se stejně nedozví, že to byl právě on, kdo hlasoval pro nějakou hanebnost.


Na okraj je třeba zmínit i skutečnost, že poslankyně ing. Lesenská zaměstnává jako asistenta poslance pana zastupitele Luboše Rydrycha a paní Zuzanu Rydrychovou - příslušný odkaz. Tato skutečnost nemusí nic znamenat. Existuje zde ovšem potencionální riziko závislosti. Ač se nedá očekávat, že by sociálnědemokratičtí zastupitele hlasovali odlišně, mohou existovat případy, kdy by podobná závislost mohla hrát roli.

Jak je uvedeno výše, tento článek si neklade za cíl dodat vyčerpávající analýzu důvodů, proč na jednáních Zastupitelstva Týniště nad Orlicí nepanuje demokratická atmosféra mnohosti názorů a proč se hlasuje dle šablony.


Pokud ovšem kdokoliv nabude dojem, že se na radnici dějí nepravosti, rozhodně nedoporučuji využít interních kontrolních mechanismů.
Stejně jako za dob Národní fronty tyto snahy nemají šanci na úspěch.
Je třeba využít stížností na externí instituce.
Jak doporučil úředník Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, v případě zakázek malého rozsahu to jsou trestní oznámení nebo stížnost u poskytovatele dotace.
 

Další články

Kam dál